PRVNÍCH 30 LET

Děkujeme všem, kteří s námi psali, píší nebo budou psát příběh společnosti ESET.

" Great team! They work Clean, Quick and Professionally! "

Anna Hurst

"  Very happy with final product. Would definitely hire again ...”

James Brown

" They showed  professionalism, and a sound knowledge ...”

Jennifer Jackson

Jste hrdí, že jste součástí rodiny ESET. Jste i Vy?

Dobrý den,

v tomto filmu i následujícím textu jsme se snažili zachytit příběh, který společně s námi píšete. Ohlížíme se za začátky společnosti i klíčovými událostmi, které přineslo uplynulých 30 let a na nichž jste se přímo či nepřímo podíleli.

Jsou věci, jejichž význam prokáže až čas. Vytvořením antiviru v prosinci roku 1987 jsme započali práci na něčem, co po třiceti letech s hrdostí oslavujeme jako společnost ESET. Chceme tohoto výročí využít k připomenutí hodnot, jež ESET od začátku utvářely.

Naši společnost netvoří obchodní značka nebo logo, bezpečnostní aplikace, studijní materiály, publikace či konkrétní produkty. ESET tvoří především lidé: zaměstnanci, kteří se podílejí na vývoji i chodu společnosti; obchodní partneři, kteří pomáhají dostat náš software mezi uživatele; novináři, kteří vzdělávají a informují veřejnost o kybernetických hrozbách a možnostech, jak jim čelit; a uživatelé, kteří nám projevují svou důvěru.

Bez Vás by ESET nebyl tím, čím je.

Děkujeme.

Miroslav Trnka a Peter Paško
spoluzakladatelé společnosti ESET, tvůrci prvního antiviru NOD

Úvod

Prosinec roku 1987 pro většinu lidí nijak nevybočoval z řady předvánočních období československé totality, ať už šlo o fronty na exotické ovoce, shánění podpultových dárků nebo koulovačku na prvním sněhu. Dvěma programátorům původem z Trnavy se ale tehdy začínal měnit život, i když jim to zpočátku zřejmě vůbec nedošlo.

Příběh společnosti ESET se začal psát v době, kdy se lidem v tehdejším Československu o budování vlastní firmy ani nesnilo. Základem jejího budoucího úspěchu byla kombinace nápadu, skromnosti, pracovitosti a štěstí, díky kterému se oběma autorům prvního kódu – Miroslavu Trnkovi a Peteru Paškovi – dařilo být ve správný čas na správném místě.

Miroslav Trnka v době mládí neměl v hlavě nic jiného než počítače a věřil ve vznik celosvětové sítě, díky níž budeme moci sdílet informace. Působil tak na své okolí mnohdy až fanaticky. Uvědomoval si to, ale domníval se, že má-li člověk proniknout k podstatě, je nezbytné se věci totálně odevzdat.

Má-li člověk proniknout k podstatě, je nezbytné se věci totálně odevzdat.

Miroslav Trnka

je rodák z Trnavy a absolvent Slovenské technické univerzity, Fakulty materiálových technologií. Po založení společnosti ESET se stal jejím technickým ředitelem a posléze prvním generálním ředitelem. Nyní je jejím jednatelem a členem správní rady.

Peter Paško

Peter Paško

pochází z Trnavy. Vystudoval Stavební fakultu Slovenské technické univerzity. Původní profesi projektanta však vyměnil za práci ve výpočetním středisku. Posléze se stal spolu- autorem původního antivirového kódu a podílel se rovněž na vývoji ekono- mického softwaru Perspekt. Ve společnosti dříve působil na pozici obchodního ředitele, nyní je jejím jednatelem a předsedou správní rady.

Miroslava Trnku v dětství fascinovalo vše živé a ve školce považoval za nejlepší zábavu zkoumat na metru trávníku brouky a rostlinky. Když si pak v deseti letech koupil knihu Amatérské elektronické modely od Janusze Wojciechowského, zatoužil místo živých organismů probádat jejich elektronické obdoby. Přání stát se zoologem tak brzy vzalo za své. Definitivně jasno měl však až v momentě, kdy poprvé uviděl počítač. Došlo mu, že díky němu může věcem vdechnout umělou inteligenci. Fascinovala ho myšlenka umělého života, který může za pomoci počítačů utvářet podle svých představ.

Peter Paško v dětství přírodě tolik neholdoval. Více ho lákalo řešení logických úloh a šachy. K prvním počítačům se dostal až na univerzitě. Pro většinu složitých výpočtů se v té době používalo logaritmické pravítko, tabulky či kalkulačka, ale brzy začalo být možné stejné úlohy řešit i na prvních osobních počítačích. Ty ho nadchly. Přešel z projektování do počítačové laboratoře a začal se věnovat programování a algoritmizaci. Ale krátce po zakoupení osobního počítače se setkal i s prvním počítačovým virem.

Setkání s prvními viry a antiviry

Peter Paško se k informacím o prvních virech dostal v roce 1986. Když poté při kontrole svého počítače IBM XT zjistil, že některé soubory se oproti verzi na původních disketách změnily, uvědomil si, že jeho vlastní počítač je infikovaný. Lekl se, ale hned začal zjišťovat, co všechno škodlivý kód způsobil, a následně se mu podařilo jej analyzovat i odstranit. Nešlo však o ojedinělý případ – brzy se začal setkávat s dalšími a dalšími viry. Nabízela se otázka, co s tím.

Cesty Miroslava Trnky a Petera Paška se protnuly díky jejich vztahu k výpočetní technice. Setkali se v jednom z počítačových klubů, jakých v Bratislavě začátkem 80. let vzniklo hned několik. Mít vlastní přístroj bylo tehdy pro většinu mladých nadšenců takřka nemožné.

Miroslav Trnka vzpomíná, jak mu otec v roce 1981 poslal z emigrace jeho první Sinclair ZX80. Počítač se dal připojit k televizoru, ale nešly na něm hrát hry, a tak se na něm Trnka začal učit programovat. Postupně se zdokonaloval, a protože si chtěl vyměňovat zkušenosti s dalšími nadšenci, založil počítačový klub. Setkání s Peterem Paškem bylo osudové – Trnkovo zaujetí a vůli přicházet s něčím novým tak doplnila Paškova schopnost šachového uvažování, která mu pomáhala v programování.

Trnkovo zaujetí a vůli přicházet s něčím novým tak doplnila Paškova schopnost šachového uvažování, která mu pomáhala v programování.

Počítače tehdy ještě nebyly propojeny internetovou sítí, veškeré programy a soubory se přenášely na disketách. A jejich prostřednictvím se šířily i první viry. Trnka s Paškem na ně narazili při zkoumání disket, které jim poskytl jejich společný známý z atomové elektrárny v Jaslovských Bohunicích. Elektrárna měla počítačů spoustu a mohla si dovolit investovat do programů. Diskety dovážela z Rakouska, odkud také pocházel virus, s nímž se Trnka s Paškem potýkali. Jednalo se o parazitický kód, který při každém otevření programů na disketě zabíral stále větší kapacitu. Peter Paško vymyslel program, který ho dokázal detekovat. Protože virus patrně pocházel z Rakouska, byl později nazván Vienna.

O půl roku později se objevil nový a mnohem složitější virus Cascade. Byl zakódovaný, takže k jeho analýze bylo potřeba větší úsilí. Navíc používal několik typů ochrany. Některé jeho verze způsobovaly, že se na obrazovce počítače začala objevovat padající písmena. U uživatelů to vyvolávalo paniku.

Na obrazovce počítače se začala objevovat padající písmena. U uživatelů to vyvolávalo paniku.

Tehdy přišel čas mladých programátorů, kteří začali napadeným uživatelům pomáhat. To byl však jen první krok. Tím druhým byla práce na univerzálnějším řešení, které by uživatele ochránilo před známými i teprve vznikajícími druhy počítačových virů.

Pracovali na něm ve volném čase po večerech a o víkendech zkraje roku 1987. Cílem bylo vytvořit program, který by nabízel co nejuniverzálnější ochranu a jejž by bylo možné rozšířit i mezi ostatní uživatele. Vznikl první algoritmus, který umožňoval léčit napadené soubory a obsahoval také některé preventivní funkce. Program měl mít přehledné menu, díky němuž by ho uživatel mohl poměrně snadno ovládat. Funkční verze vznikla koncem téhož roku.

Dva týdny před vánočními svátky v roce 1987 Trnka s Paškem dokončili první verzi vůbec prvního československého komplexního počítačového antiviru. Cílem nebyl – a s ohledem na politický režim ani nemohl být – finanční zisk. Byla to výzva: Mají na to? O kybernetických hrozbách v té době věděl opravdu jen velmi malý zlomek společnosti.

Program svým názvem Nemocnice na okraji disku, zkráceně NOD, odkazoval nejen na dobový seriál z nemocničního prostředí. Jméno zároveň naznačovalo, že počítačový virus může přístroji ublížit podobně jako biologické onemocnění lidskému tělu.

Program svým názvem Nemocnice na okraji disku, zkráceně NOD, odkazoval nejen na dobový seriál z nemocničního prostředí.

První antivirus napsaný v programovacím jazyku Pascal se s tím současným dá jen těžko srovnávat. Aktualizace probíhala každý půlrok, a to za pomoci disket, které uživatelé dostávali poštou. Na druhou stranu se už první verze dala ovládat i výhradně myší. A to byl v té době unikát.

Adresáti a uživatelé byli především kamarádi a až poté první zákazníci. Příjmy v řádech stovek korun byly spíše symbolické a v podstatě jen pokrývaly náklady na provoz. Diskety se navíc obtížně sháněly – oba programátoři pro ně po revoluci museli jezdit do Rakouska.

První zahraniční verze antivirového programu ESET

Cesta k založení společnosti

Pokud milujete to, co děláte, úspěch přichází jednoduše. Trnku i Paška práce s počítači na přelomu 80. a 90. let zcela pohltila a obětovali jí veškerý volný čas. Impulzem, který předcházel tomu, aby se z jejich hobby stalo zaměstnání, byla změna politického uspořádání v Československu. Listopad roku 1989 umožnil legálně podnikat a otevřel dveře do světa. Trnka i Paško věřili, že jejich technologie může ve světě uspět, a díky změně režimu dostali příležitost zjistit, zda to tak skutečně je.

Oba byli v mladé počítačové komunitě na svém rodném Slovensku v době krátce po sametové revoluci poměrně známí, přesto na zvyšování povědomí o svých produktech stále pracovali – zpočátku mimo jiné prostřednictvím inzerátu v časopisu Computer World, který jim prakticky okamžitě zajistil řadu objednávek.

Cesty do Rakouska pro diskety byly stále častější. Oba programátoři se rozhodli, že produkt začnou distribuovat na bílých disketách, aby se více odlišili od konkurence. Brzy si také pořídili tiskárnu a samolepicí papír, sami program na diskety nahrávali a sami si rovněž tiskli štítky s logem firmy. Společně s nově vytvořenou uživatelskou příručkou pak vše zatavili do fólie. Název ESET byste však tehdy na produktech hledali marně.

Změnu přinesl rok 1992, kdy došlo k oficiálnímu založení firmy. Důvod k tomu byl ryze pragmatický. Jako fyzické osoby přestávali být Trnka i Paško partnery pro velké podniky. Do společného byznysu ale nešli sami. Jako třetí stál u zrodu společnosti Rudolf Hrubý, kolega Petera Paška.

Rudolf Hrubý

Rudolf Hrubý

pochází z Dubnice nad Váhom a je absolventem katedry teoretické kybernetiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. V nově vzniklé společnosti v následujících letech zastával pozici finančního ředitele. V současnosti působí v její správní radě.

Nově vzniklá společnost potřebovala jméno, které bude jednoduše vyslovitelné a krátké. Nakonec se ujal návrh Miroslava Trnky a firma dostala název po egyptské bohyni Eset. Ta zapadala do celého konceptu více než dobře. Podle mýtu to byla právě Eset, kdo vdechl nový život svému bratru a manželu Usirovi, který byl rozsekán na kousky. A to samé dělal v určitém smyslu i ESET, když zachraňoval napadené počítače.

Podle mýtu to byla právě Eset, kdo vdechl nový život svému bratru a manželu Usirovi, který byl rozsekán na kousky.

První roky firmy a technické inovace

Rozdělení Československa v roce 1993 přineslo novému podnikání řadu obtíží. Domácí trh se ze dne na den změnil ve dvě země, což podstatně ztížilo distribuci. Peter Paško vzpomíná, že dovážení krabic s antiviry do České republiky dělalo velké problémy už na samotném hraničním přechodu. Po dvouhodinovém čekání ve frontě byl mnohdy s celou zásilkou kvůli drobnostem poslán zpět. Pro společnost se třemi zaměstnanci to byl jen velmi obtížně řešitelný problém, a tak navzdory tomu, že počet objednávek z České republiky přibýval (bylo jich mnohem více než ze Slovenska), padlo rozhodnutí český trh prakticky opustit.

Dnes si ESET každý spojuje především s bezpečností, pod jeho střechou ale několik let vznikal i ekonomický software Perspekt, za jehož vývojem stál především Rudolf Hrubý. Protože se společnost stále více orientovala na kybernetické hrozby, jeho vývoj byl postupně upozaděn. Na druhou stranu jej řada společností ještě do nedávné doby používala – a to včetně ESETu.

Jestliže jiné známé technologické firmy vznikaly a zpočátku fungovaly v pověstných garážích, ESET prožil první roky své existence v obývacím pokoji Miroslava Trnky. Když se počet zaměstnanců rozrostl, firma si našla prostory na dvoře Bratislavského stavebního podniku. Kanceláře však brzy změnily majitele a ESET se musel stěhovat. Nový vlastník jeho lidi vyháněl netradičními metodami, mezi nimiž nechybělo vypínání proudu a upírání přístupu do budovy. Zpětně ale všichni aktéři na toto období vzpomínají s úsměvem.

V této době, přesněji v závěru roku 1993, přišla do nové firmy skupina studentů, kteří iniciovali vznik zásadně přepracovaného antiviru. Přestože jeho vytvoření trvalo déle, než se předpokládalo, nakonec se podařilo přijít se zcela novým a unikátním produktem. Ten vynikal rychlostí i detekčním enginem, který využíval emulovanou aktivní heuristiku s velmi vysokou úrovní detekce.

Nová verze vynikala rychlostí i detekčním enginem, který využíval emulovanou aktivní heuristiku s velmi vysokou úrovní detekce.

Peter Paško vzpomíná na značný nárůst virových hrozeb v tomto období a právě touto technologií ESET skokově získal značný náskok před konkurencí. Aktivní heuristika přitom dodnes funguje velmi podobně jako tehdy: Vzorek viru je spuštěn ve virtuálním prostředí a podle analýzy jeho chování lze říci, zda se jedná o škodlivý kód, či nikoli.

Důvod, proč se ESET do heuristické analýzy pustil dříve než řada jeho konkurentů, byl prostý. Firma měla zkrátka velmi omezené zdroje na ruční zpracování nových vzorků virů. Mladý tým zároveň toužil pracovat na něčem novém a výjimečném a vytvořit špičkový produkt, který dokáže překonat ty existující. Tento přístup se velice rychle změnil ve významnou konkurenční výhodu. Výsledky heuristické analýzy byly spolehlivé a produkt plnil svou funkci – chránil uživatele.

Richard Marko

je současným generálním ředitelem a také spolumajitelem společnosti. V ESETu začal působit již v prvních letech po založení firmy, v době, kdy ještě studoval informatiku na Technické univerzitě v Košicích. Je autorem heuristické analýzy a společně s Marošem Grundem vyvinuli první generaci programu NOD32.

Richard Marko
Maroš Grund

Maroš Grund

rovněž vystudoval Fakultu elektrotechniky a informatiky Technické univerzity v Košicích. V ESETu se věnoval především detekci kybernetických hrozeb, vedl viruslab i výzkum. Posléze se stal jedním ze spolumajitelů a nyní působí ve správní radě společnosti.

Zahraniční expanze a další rozvoj

ESET získal nejvyšší ohodnocení, které v prakticky každém následujícím testu obhájil.

Anton Zajac

vystudoval fyziku a matematiku na Univerzitě Komenského v Bratislavě a získal doktorát z přírodovědeckých studií v oboru kvantová fyzika. Krátce po škole odešel do Spojených států, kde působil jako pedagog na několika univerzitách. Stál za vznikem americké pobočky firmy a velkou mírou přispěl k rozšíření bezpečnostních produktů ESET do celého světa. V současnosti je prezidentem ESET North America a členem správní rady společnosti ESET.

Anton Zajac

Počet zákazníků v zahraničí roste nejprve v jednotkách, posléze po celých desítkách a stovkách.

Současné sídlo společnosti

Nové hrozby

Z dnešního pohledu to může vypadat překvapivě, ale původně se hackeři snažili spíše upozornit na bezpečnostní chyby a pomáhali vylepšovat programy. Miroslav Trnka jejich touhu zanechat svou stopu v digitálním prostoru přirovnával k autorům graffiti. Pak Microsoft vydal novou verzi sady kancelářských aplikací Microsoft Office, která měla nespočet bezpečnostních trhlin. Jedno z největších rizik číhalo v automatickém spouštění maker v dokumentech.

Tyto okolnosti v kombinaci s prudkým nárůstem uživatelů internetu s sebou nesly obrovské množství zavirovaných počítačů. Jenže následná etapa přinesla pro hackery, pro které bylo v této době už přesnější označení kyberútočníci, také novou motivaci. Peníze. Období, které vše změnilo, přišlo po roce 2002. Rychlý rozvoj internetu zásadně proměnil kromě samotných hrozeb i motivy autorů počítačových virů. Ve velkém se rozšířily e-mailové červy a v podstatě neexistovala firma připojená na internet, kterou by nenapadly.

Následná etapa přinesla pro kyberútočníky také novou motivaci. Peníze.

ESET v té době již více než deset let postupně vylepšoval produkt, který byl konkurenceschopný a kvalitní. Jestliže se však ochrana dříve týkala hlavně různých nosičů, nyní bylo třeba chránit samotné počítače a notebooky. Denně se objevovaly tisíce nových virů a ESET se musel na všechny připravit. Celý svět zjistil, jak důležité je věnovat pozornost zabezpečení informačních technologií.

Rozvoj

V té době pokračovala i zahraniční expanze společnosti ESET. Její další kroky zamířily do Jižní Ameriky a v roce 2004 vznikla pobočka v argentinském Buenos Aires. Od roku 2010 má ESET vlastní pobočku i pro asijskopacifický trh v Singapuru. Následovaly pobočky v Německu, vývojové centrum v polském Krakově, akvizice dodavatele z Jablonce nad Nisou a řada dalších. V poslední době byla otevřena výzkumná a vývojová centra v kanadském Montrealu, rumunských Jasech, ale také v Brně a Žilině.

Poradenské společnosti ESETu radily, aby své hlavní sídlo přestěhoval do některého z daňových rájů mimo Evropskou unii a ušetřil tak desítky milionů eur ročně na daních. Firma však zůstává věrná zemi, v níž vznikla, a hodlá v ní ještě více investovat.

Miroslav Trnka říká, že považuje za zcela normální, když slovenská firma platí daně na Slovensku. V tom se shoduje s ostatními spolumajiteli. Podle Trnky jde o slušné chování, které by mělo být přirozené a normální pro každého. ESET proto odolal a nadále odolává vábení daňových rájů a evropských zemí s nižšími daněmi. Firma rovněž odmítla vstoupit na burzu a léta vzdoruje nabídkám na odkup části nebo celé společnosti. Od konce 90. let zakladatele oslovil nespočet zájemců, a i když se všeobecně ví, že firma není na prodej, stále jim podle Miroslava Trnky chodí zhruba jedna nabídka měsíčně.

ESET odolal a nadále odolává vábení daňových rájů.

Samotný ESET se postupně rozrůstá o menší technologické společnosti, které svými službami zapadají do jeho portfolia. Nechce se však vydat cestou akvizice přímého velkého konkurenta.

S růstem a rozvojem firmy přibývají i noví zaměstnanci. ESET jich má po celém světě více než 1500, ale když začínal, šlo o malou firmu nejprve s pouhým jedním zaměstnancem, posléze se 30—40 lidmi. V té době sedávali u přijímacích řízení osobně majitelé ESETu. Dnes firma přijímá více než 100 lidí ročně, ale podle Petera Paška v ní pořád přetrvává unikátní kultura, kterou zavedli její zakladatelé.

V ESETu přetrvává unikátní kultura, kterou zavedli její zakladatelé.

Změny ve vedení společnosti

V určitém okamžiku se zakladatelé ESETu rozhodli opustit vedení firmy a kontrolovat ji pouze z pozice členů správní rady. Podle Petera Paška šlo o těžké, ale důležité rozhodnutí.

Jeden ze spolumajitelů však ve vedení společnosti zůstal – současný generální ředitel Richard Marko. Richard je podle Petera Paška silná osobnost a u zaměstnanců má autoritu bez ohledu na to, zda je, či není spolumajitelem firmy. Zakladatelé ESETu se nyní zaměřují spíše na strategické záležitosti a vize ohledně dalšího směřování firmy. Dlouhodobým cílem ESETu je proniknout mezi tři největší podniky v oblasti IT bezpečnosti na světě. Nyní se pohybuje v první pětce.

Dlouhodobým cílem ESETu je proniknout mezi tři největší podniky v oblasti IT bezpečnosti na světě.

Pokud mají zakladatelé ESETu nějakou společnou vlastnost, která je pro ně typická, je jí smysl pro odpovědnost a čestné podnikání. Během dlouhého období rozvoje firmy se vždy velká část zisku vracela zpět do podniku. Ale nejen tam. V roce 2011 vznikla Nadace ESET, která poskytuje podporu projektům především z oblasti vzdělávání a zdravotnictví, a to nejen na Slovensku, ale i v Česku.

Nyní, když je ESET stabilizovaný, spolumajitelé investují také do jiných oblastí. Peter Paško si splnil sen a vybudoval v historickém centru Bratislavy Galerii Nedbalka, kde je umístěna sbírka slovenského a československého moderního umění 20. století. Miroslav Trnka zase investuje především do technologických start-upů. Jedním z jeho aktuálních projektů je technologické centrum Binarium, ale podporuje i rozvoj své rodné Trnavy, kde buduje nové kulturní centrum. Kromě toho stál za vznikem nadace Zastavme korupciu, která usiluje o co největší omezení korupce na Slovensku.

Vybudovaná galerie v Bratislavě

Budoucnost

ESET má před sebou řadu výzev. Čeká ho tvrdá práce, aby udržel dvouciferný růst, na který je zvyklý z předchozích let. V dobách, kdy stabilně stoupal počet prodaných počítačů, na které uživatelé běžně instalovali antiviry, to bylo mnohem jednodušší. V současnosti lidé daleko častěji volí mobilní zařízení, u kterých ochranu zatím příliš neřeší, přestože kybernetické hrozby u chytrých mobilních telefonů a tabletů nejsou o nic menší než u klasických desktopů nebo notebooků. Přesvědčovat o tom zákazníky se daří zatím velmi zvolna. Zájem o bezpečnostní řešení pro mobilní zařízení sice výrazně roste, ale z malých čísel.

A přijdou i další výzvy. Dosud ESET a další IT bezpečnostní společnosti řešily útoky jednotlivých hackerů nebo hackerských skupin, ale dnes se stávají čím dál častějším jevem kybernetické útoky přímo řízené státy, které je podle slov Miroslava Trnky v mírové době používají k prosazování vlastních zájmů. Tento nový fenomén podle něj představuje daleko větší riziko, protože státy mají k dispozici mnohem větší prostředky než organizace či jednotlivci.

Státy mají k dispozici mnohem větší prostředky než organizace či jednotlivci.

Otázka bezpečnosti se tak v budoucnu bude řešit stále a ESET hodlá být u toho. Jedním z aktuálních milníků v jeho vývoji je úzká spolupráce se společností Google, jejímž výsledkem je technologie Chrome Cleanup. Tento integrovaný skenovací nástroj a ochrana pro internetový prohlížeč Google Chrome uživatelům umožňuje bezpečně a bez omezení používat aplikaci k prohlížení webu. Pro ESET je to další krok k vytvoření bezpečnějšího digitálního světa.

Společnost však čeká rozvoj nejen v oblasti technologií. V letošním roce bylo rozhodnuto o vybudování nového moderního sídla v Bratislavě, které bude plnit mnoho funkcí. Kromě moderních kanceláří se zde budou nacházet také kybernetické laboratoře a vzdělávací prostory pro studenty. Nové sídlo bude také zahrnovat nejmodernější výzkumné centrum IT bezpečnosti, které společnosti ESET umožní zůstat lídrem v oblasti digitální bezpečnosti i v budoucnu.

Firma hodlá být i nadále maximálně odpovědná vůči společnosti. Například přímo na Slovensku je její obrat nižší, než jaké tam platí daně – čímž výrazně pomáhá slovenské ekonomice.

Vizualizace nového sídla

Vizualizace nového sídla ESETu

Závěr?

Měřeno technologiemi z oblasti informační bezpečnosti je 30 let nepochybně dlouhá doba. Jedná se ale o celou historii jednoho oboru, kterou ESET spolu s vámi napsal. A příběh pokračuje. Poslední větu proto nezakončíme tečkou: Děkujeme

Díky rozsáhlé síti poboček a partnerů chrání produkty ESET uživatele ve více než 200 zemích světa.

Globální centrála

Bratislava, Slovensko (1992)

Regionální centrály

Bratislava, Slovensko, pro region Evropa, Blízký východ a Afrika (1992) 

San Diego, Spojené státy, pro region Severní Amerika (1999) 

Buenos Aires, Argentina, pro region Střední a Jižní Amerika (2004) 

Singapur pro region Asie, tichomořské oblasti a Austrálie (2013)

Lokální zastoupení a vývojová centra

Praha, Česká republika (2001)
Jablonec nad Nisou, Česká republika (2008)
Krakov, Polsko (2008)
Sao Paulo, Brazílie (2010)
Košice, Slovensko (2011)
Montréal, Kanada (2012)
Jena, Německo (2013)
Sydney, Austrálie (2014)
Mexico City, Mexiko (2015)

Toronto, Kanada (2015)
Bournemouth, Velká Británie (2016)
Mnichov, Německo (2016)
Taunton, Velká Británie (2016)
Brno, Česká republika (2017)
Žilina, Slovensko (2017)
Jasy, Rumunsko (2017)
Melbourne, Austrálie (2017)
Tokio, Japonsko (2018)